Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje dětem alespoň hodinu pohybu každý den. Hodina denně zní docela jednoduše, že? Výzkumy v ČR i ve světě přesto bohužel ukazují, že 4 z 5 dětí nedosáhnou ani na tuto minimální hranici. A kvůli tomu jsou vystaveny mnohem více rizikům, než jste si možná mysleli.
Během posledního desetiletí se situace postupně zhoršovala – a lockdown změnu k horšímu ještě zrychlil. Státní zdravotnický ústav každých pět let provádí celorepublikový výzkum dětské nadváhy. Mezi lety 2006 a 2021 narostlo procento dětí s nadváhou z 15 % na 26 %. A nic bohužel nenaznačuje tomu, že by se stav kolem dětské obezity po skončení lockdownu jakkoliv zlepšoval. Někteří čeští výzkumníci jako doc. Martin Musálek dokonce mluví o trendu “skryté obezity dětí”, která sice na první pohled není vidět, ale má stejné následky jako obezita normální. A postihuje možná ještě mnohem více dětí.

V takovém případě dítěti ubývá svalstvo a přibývá tuková hmota, aniž by se výrazně změnil vzhled dítěte. Spojitost s celou řadou nemocí nebo sníženou fyzickou zdatností (ostatně nejnovější data české školní inspekce ukazují, že více než polovina všech dětí je v kritické zóně zdatnosti) ale zůstává.
Obezita, nemoci a psychické potíže – co všechno neaktivním dětem hrozí?
Nedostatek pohybu je jedním z hlavních důvodů dětské nadváhy a obezity – ale i dalších potíží s nimi spojených. Děti, které nemají dostatek fyzické aktivity, jsou tak vystaveny většímu riziku cukrovky, srdečních onemocnění i některých typů rakoviny. Zdravotníci navíc varují, že děti z nadváhy jen tak nevyrostou. Obézní děti budou s mnohem větší pravděpodobností obézní i v dospělosti. V takovém případě budou navíc v dospělosti prožívat více horších následků obezity a s ní souvisejících zdravotních komplikací.

Vytvořit u dětí zdravé návyky včas je proto zásadní. I děti, u kterých nejsou efekty sedavého života hned zřejmé (např. děti se zmíněnou “skrytou obezitou”), si v dětství vytváří základy pro své budoucí zdraví a při přechodu do dospělosti může nastat velký nečekaný zlom se zásadními zdravotními následky, kterým je pak už čelit nebo předejít mnohem těžší.
Obezita a tělesné potíže ale nejsou jediné problémy spojené s nedostatkem pohybu. Vědci po celém světě ukazují vztah mezi aktivním životním stylem a správným fungováním mozku. Sport podporuje prokrvení mozku a zvyšuje v něm počet hormonů a neurotrofinů, které umožňují učit se nové věci. Děti, které se pravidelně věnují sportu proto spolehlivě podávají i lepší výkony ve škole. A v době, kdy se za poslední desetiletí více než zdvojnásobilo rozšíření deprese mezi dětmi a dospívajícími, je stále důležitější i zjištění psychologů, že nedostatek pohybu se projevuje právě i na duševním zdraví dětí – kromě deprese našli výzkumníci vztah mezi nedostatkem pohybu a úzkostnou poruchou nebo třeba mírou prožívaného stresu.
Zatím není jasné, jak tento vztah funguje. Podle některých vědců hrají roli endorfiny, které se při sportu vyplavují a přispívají ke zdravé psychice. Podle jiných expertů jde pak o otázku sebevědomí a sociálních interakcí, které sportující děti získávají, nebo například pozitivní vliv aktivity na kvalitu spánku mladých sportovců. S největší pravděpodobností jde o kombinaci těchto a dalších vlivů. Pohyb je ale z evolučního hlediska zřejmě přirozenou součástí života dětí a ve chvíli, kdy z něj zmizí, není divu, že se objeví spousta fyzických i psychických problémů.
Moje dítě pravidelně chodí na tréninky, takže se ho to netýká… ne?
Přes 60 % děti aktivně sportuje a účastní se mimoškolních sportovních aktivit. Bohužel ani to často nestačí, aby dosáhly na minimální doporučené množství fyzické aktivity. Navíc v dnešní době začínají děti kolem jedenácti let ve velkém množství opouštět sporty, kterým se od malička věnovaly – do svých 13 let průměrně sport opustí až 70 % dětí. Důvodem je změna priorit, “profesionalizace” sportu (který už je pak tolik nebaví), ale třeba i témata související s vnímáním vlastního těla.

Ať už se sportům věnují, nebo ne, v životě většiny dětí chybí především neorganizovaný pohyb – běhání venku s kamarády, ježdění na kole okolo sousedství nebo třeba cesta pěšky do školy. Proč to tak je? Vina je často dávána času u obrazovky – a celá řada aplikací, které děti používají, opravdu k problému přispívá. Často jsou navržené tak, aby využívaly psychologické triky, které děti udrží v systému rychlých motivačních odměn. Když děti s těmito technologiemi vyrůstají, skutečně pro ně pak může být těžké najít motivaci ke sportu (který je pak v porovnání s hyper-zábavnými hrami na mobilu trochu nuda).
Byla by ale chyba tvrdit, že obrazovky jsou jedinou příčinou nedostatku pohybu dětí. Velkou roli hraje i to, jak se změnily životy ve městě. Mnohem více rodičů dnes vozí děti do školy a na kroužky autem a mnohem větší procento rodičů se obává, že se dětem může něco stát, když si budou hrát venku. Přístup rodičů ke sportu, dostupnost sportovních klubů (které děti zajímají a odpovídají očekáváním dětí – například netlačí všechny děti na výkon) i rostoucí cena sportovního vyžití hrají svou roli.

Získejte 30+ materiálů na rozhýbání dětí ZDARMA!
Objevte inspirativní návody na cviky vhodné i pro mladší sportovce, zábavná cvičení pro děti na doma i originální hravé pohybové výzvy.
Odeláním souhlasíte s našimi Zásadami ochrany osobních údajů
Co ale s tím? Základem je děti k ničemu nenutit. Děti by měly mít možnost najít si vlastní cestu ke sportu. To ale neznamená nic jako rodič nedělat. Hlavní je vytvořit pro děti (a případně i pro sebe) příležitosti být aktivní a stát se jim příkladem. Konkrétní přístup ale záleží i na věku dětí. V dalším článku ze série o pohybu dětí pro rodiče se zaměříme na konkrétní rodičovské strategie, jak dítěti pomoct žít zdravým životním stylem. Nechcete, aby vám článek uniknul? Přihlašte se na náš newsletter a získejte zdarma naše návody na cviky pro děti včetně příběhových výzev a zábavných cvičení na doma.